Svět na nás cení zuby: Vyceňme je také – i bez zubaře. Kaz
totiž lze léčit. Také zubní pasty mohou být nebezpečné. Jak a
čím je nahradit?
Autor: Erika Hájková

Nepříjemným problémem trápícím stále větší procento také
naší populace, jsou záněty v ústech a zubní kazy. Většinou si
myslíme, že co se týče péče o zuby, jsme v moderní době dál,
než naši „primitivní“ předci. Takže je věc jasná: abychom
měli zuby zdravé, prostě si je musíme více čistit a chodit
častěji k zubaři, který nám případné kazy vyvrtá a všechno
bude dobré.

Zuby ze středověku
Není to tak docela pravda. Dlouho se zubní medicína mohla chlubit
takovými „výstřelky NEPu“, jako byly amalgámové zubní plomby s
prudce jedovatou rtutí a docela nedávno dokonce i mainstream zjistil,
že zubní pasty jisté slavné značky obsahují látky, které mohou
narušovat hormonální vývoj a způsobovat rakovinu.

Je tedy pouhým zdáním, že v posledních letech tradiční a
moderní medicína v této oblasti dospívají k jakémusi příměří
– ačkoli se přibližují, například pokud jde o prevenci a zubní
hygienu. Je ale velkou chybou myslet si, že zubní medicína je
„přirozená“, nebo že vlastně nemáme na výběr, neboť pokud
vynecháme průmyslové, nebezpečné zubní pasty a další produkty,
vracíme se do „temného středověku“, v němž nám naše ubohé
zuby pomalu shnijí a vypadají.

Pokud se někdo pustí do zkoumání, pak i přátele alternativní
medicíny příjemně překvapí, jak jednoduché a „primitivní“
metody lze používat – a jak skvěle mohou pomoci i v případech, s
nimiž zdánlivě nelze pohnout jinak než s pomocí obávaných
nástrojů – zubařské vrtačky či kleští.

Jak se projíst k úsměvu
První věcí, kterou se obvykle od svého zubaře nedozvíme – nebo
alespoň ne v dostatečné míře – je zcela zásadní role jídla. Je
sice prima žvýkat jistou nejmenovanou žvýkačku po každém jídle
– jenže ve většině takových „vynálezů“, stejně jako v
množství ústních vod a zubních past, je kromě množství dalších
chemikálií umělé sladidlo aspartam, které celému našemu organismu
opravdu „divoce neprospívá“. Ostatně již jsme na to vícekrát
upozornili.

Daleko jednodušším řešením je tedy nejen vyhnout se bílému
cukru, ale pokud možno i bílé mouce a přílišnému množství masa.
Vše, co přispívá k vytváření kyselého prostředí v ústech, je
živnou půdou pro baktérie. A vše – alespoň v moderním
„provedení“, v němž pšenice dávno není pšenicí a maso je z
velké většiny nadopované množstvím antibiotik a hormonů –
neprospívá dvakrát ani našemu zdraví obecně.

I to však má háček: ne každému taková dieta prospívá, či
vyhovuje. Cukr či pšenici vynechat můžeme, bez újmy ničemu kromě
vlastního pohodlí. Kvalitní maso z dobrého chovu je však pro
většinu Středoevropanů už nedosažitelnou „lahůdkou“.

Zuby a ledviny
Pokud se podíváme na věc takzvaně „holisticky“, tedy z pohledu
celkového zdraví, dojdeme k logickému závěru, že i zdraví zubů
se odvozuje od úrovně imunity a vitality. A jsou lidé, kteří
prostě maso k uchování vitality potřebují. Tradiční čínská
medicína například spojuje zuby se správnou funkcí ledvin, v nichž
podle Číňanů sídlí základní životní energie. Pokud jsme tedy
vyčerpaní – a toto vyčerpání si můžeme přivodit samozřejmě i
striktní vegetariánskou dietou, jestliže se pro nás nehodí – zuby
se budou kazit i kdybychom o ně pečovali sebelépe.

Ani pokud se zub již mírně kazí, není třeba panikařit a je
možno místo invazívního zásahu zvolit léčbu. Samozřejmě však
nic nezkazíme, necháme-li si vše zkontrolovat zubařem a dále ho
pozorně sledovat. Ten zub. Vlastně i zubaře, který má zálusk na
obsah naší peněženky.

Co tedy dělat? Za jistých okolností se můžeme stravovat jako
dosud. Zásadité prostředí v ústech totiž můžeme vytvořit i
jinými cestami.

„Kuchyňský“ pomocník nad zlato
Nejjednodušší je asi obyčejná „kuchyňská“ jedlá soda.
Experti ji doporučují nejen proto, že bělí zuby, ale má též
abrazívní účinek na zubní kámen a hubí bakterie. Stačí namočit
kartáček do prášku a nasucho či zamokra vyčistit jako obvykle.
Soda má alkalizační účinek a vytvoří v ústech zásadité
prostředí – bez aspartamu. A docela spolehlivě vám navíc vybělí
úsměv.

Jedlou sodou bychom si nicméně – právě kvůli jejímu
abrazívnímu účinku – neměli čistit zuby trvale. Doporučuje se
zhruba třikrát ročně zařadit měsíční „kúru“ která zuby i
dásně velmi dobře podpoří. Pro „mezidobí“ existují další
zcela přírodní alternativy, které nás chrání před zubním kazem
a zánětem dásní, nebo je umějí rovnou vyléčit: třeba panenský
kokosový olej (do nějž možno přidat i antibakteriální bylinky, o
nichž bude řeč dále), nebo docela obyčejný dřevěný popel. S
oběma jsou letité dobré zkušenosti.

PP koláž

Čtěte ZDE: Tajemné organismy proti fatálním chorobám: Užívejme
čtyři tisíce let starý „novátorský“ lék! Čínská houba v
Čechách. Houbařením proti rakovině?

Z moře do úst
Číslem jedna je ale mořská sůl. Pokud možno nebělená, aby v ní
nebyly chemikálie. Nejen, že rovněž zuby bělí – ale především
jim dodává minerály. Existuje množství svědectví (jedno
například zde) , že „pouhé“ čištění slanou vodou zahnalo
počínající zubní kazy.

Totéž mimochodem umí i některá homeopatika podávaná v nízké
potenci, nebo optimálně dobře vybraný „konstituční“ lék. Ani
pokud se zub již mírně kazí, není třeba panikařit a je možno
místo invazívního zásahu zvolit léčbu. Samozřejmě však nic
nezkazíme, necháme-li si vše zkontrolovat zubařem a dále ho
pozorně sledovat. Ten zub. Vlastně i zubaře, který má zálusk na
obsah naší peněženky. Pozornost je totiž, nikoli mimochodem,
nejdůležitějším „platidlem“ v oblasti zdraví – daleko před
penězi.

Velká trojka
Stejná pravidla platí i pro dásně a okostici. Strašidla mají
strašidelné názvy – gingivitida, parodontitida, tedy zánět
dásní a „paradentóza“. Samozřejmě je extrémně důležité si
zuby a mezizubní prostory čistit, protože opravdu jíme jinak, než
naši předkové. Místo průmyslově vyráběných „ústních vod“,
neřku-li antibiotik, je však dobré používat bylinky. „Velkou
trojkou“ je kajenský pepř, hřebíček a myrha, které hojí a
zastavují nepříjemné krvácení. Američané doporučují rovněž
extrakt z vodilky kanadské, která však v našich krajích není
„doma“.

Můžeme proto s úspěchem použít řadu našich léčivek. Pomůže
vlastně téměř jakákoli bylinka či roztok se silným
antibakteriálním a hojivým účinkem: šalvěj, řepík, tymián,
rozmarýn, nebo – také u nás již zdomácnělé – koloidní
stříbro. Někteří nedají dopustit na směsi jako jsou známé
„dubové kapky“.

Čtěte ZDE: Zubní pasta: Povolená televizní reklama na rakovinu.
Pokud chceme mít zdravé zuby, poučme se od Indiánů a jezme maso!

Odvaha, pohodlnost a peníze
Možností je tedy nepřeberně. Mnohé z nich, pokud jsou v
optimálním případě podpořeny některou výše zmíněnou celkovou
léčbou, zvládnou potíže, které se v „klasickém“ zubním
lékařství pokládají za řešitelné pouze operativním zákrokem
– třeba pokročilá parodontitida.

Opět platí, že péči o své zdraví stojíme stále před stejným
dilematem – a zuby v tom nejsou výjimkou: Pokud si dáme nadiktovat
mohutnými kampaněmi propagované „nejmodernější metody“,
získáme třeba na čas klamný pocit „bezpečí“, ale riskujeme
víc, než tušíme: Přece ani zuby nelze převrtávat donekonečna –
a na konci je stejně nelákavá „perspektiva“ zubních protéz.
Přitom stačí sebrat odvahu, zmobilizovat síly proti pohodlnosti –
a zkusit něco méně „mainstreamového“. Přes to – či právě
proto – že tyto metody nemají lákavý obal a dobře zorganizovanou
marketingovou kampaň – kterou nakonec samozřejmě „průmyslu
zdraví“ zaplatíme ze svého.

http://nezdravi.parlamentnilisty.cz/Articles/10487-svet-na-nas-ceni-zuby-vycenme-je-take-i-bez-zubare-kaz-totiz-lze-lecit-take-zubni-pasty-mohou-byt-nebezpecne-jak-a-cim-je-nahradit-.aspx
---------------------------------------------------------------------------------------
JAK ZATOČIT SE ZUBNÍM KAZEM A JEŠTĚ PŘITOM UŠETŘIT?

Zdraví začíná v ústní dutině, to je mnohokrát potvrzený fakt,
který je navzdory zdravotnické osvětě, stále opomíjen.
Stomatologové nás nabádají k pravidelnému čištění zubů, to
by
mělo dostatečně chránit chrup před poškozením. Ale ještě
předtím, než dospějeme k názoru, že dentální hygiena je pro
zachování zdravého chrupu nezbytná, je dobré vědět, co je
nejčastější příčinou všech zubních potíží?
Specialisté zabývající se dentální problematikou varují, že
většinu problémů u chrupu zapříčiňuje zubní kaz, to je
nejrozšířenější lidská choroba, která poškozuje trvale tkáň
zubu. Dokonce i archeologické nálezy prokazují, že zubní kaz je
velice staré onemocnění, jež trápilo naše prapředky v časech
neolitu, tedy v době, kdy člověk zařadil do svého jídelníčku
více rostlinné stravy, ve které se vyskytovaly sacharidy a škroby.

Jak je to tedy se zubním kazem?

Za vznikem zubního kazu stojí nedostatečná ústní hygiena či
nevhodné stravovací návyky. Primární příčinou jsou však
bakterie, které narušují zubní sklovinu. Tyto mikroorganismy
rozkládají sacharidy na organické kyseliny, a to způsobuje
odvápnění ochranného obalu zubu, což po určité době vyvolává
bolest či vyšší citlivost oslabeného chrupu. Je zřejmé, že za
zubním kazem stojí nevhodná strava, čili jídlo s obsahem
kyselinotvorných látek a jiných chemických činitelů, tj.
agresivní konzervanty, barviva, emulgátory, jež svými účinky
poškozují pevnost zubů a sklovinu, která chrání chrup proti
nežádoucí devastaci. Dentální výzkum označuje kyselinu
mléčnou
za hlavního viníka podílejícího se na vzniku zubního kazu. S
tímto rezultátem lze souhlasit, protože v zemích, kde se
nepoužívá řepný cukr v hojné míře, je výskyt zubního kazu
daleko menší. Takže kyselina mléčná, jenž vzniká kvašením
cukrů, je příčinou kazů u dětí i dospělých. Třeba u
českých
dětí do pěti let, statistiky uvádějí 58% kazivost, což je
velice
závažné zjištění, popisující špatnou kvalitu dětských
potravin, které musí obsahovat více chemie než je zdrávo.
Zamysleme
se dobře nad tím, co vlastně jíme, když se nejmladším dětem z
průmyslově zpracovaných potravin kazí mléčné zuby!
Kupříkladu v Japonsku je kazivost zubů v porovnání s Evropou,
naprosto zanedbatelná. Důvodem je nepochybně slazení, které
nevyužívá sladivosti rafinovaného cukru. Počátkem 70. let
minulého století, zavedla na japonském trhu firma „Morita Kagaku
Kogyo Co., LTD.“ alternativní sladidlo na přírodní bázi, které
není karcinogenní, jako jsou údajně umělá náhradní sladidla
(cyklamáty, sacharin, aspartam, atd.). Ano. Tím přírodním
sladidlem
se stala „STEVIA“. Dnes tahle sladká bylina na japonském trhu
zaujímá 40% podíl se sladidly. Japonci používají tohle sladidlo
téměř ve všem, takže stévii nalezneme ve žvýkačkách,
cukrovinkách, v různých polotovarech, hlavně ve slazených
nápojích. Konkrétně americká „Coca Cola“ je v zemi
vycházejícího slunce, oslazena tímto přírodním sladidlem.
Pro lepší obrazotvornost uvedu základní informace o této
pozoruhodné rostlině, z níž se vyrábí výše popisované
sladidlo.
Stevia rebaudiana neboli sladká stévia, je tropická rostlina,
pocházející z Jižní a Střední Ameriky. Indiáni tuhle bylinu
využívali k léčení různých zdravotních neduhů. Přikládali

ji na pokožku při poštípání nebo bodnutím hmyzem, popáleninách a
různých kožních nemocí. Abych se však vrátil k původnímu
tématu, tak musím zdůraznit, že stévia zabraňuje vzniku
bakterií
v ústní dutině. U indiánů z kmene Guaraní se zjistilo, že
prakticky netrpí kazivostí zubů, to vědce přivedlo k názoru, že
stévia omezuje tvorbu zubního plaku a zubního kamene. Jak je
zjevné,
přirozená potrava působí nejintenzivněji na kvalitu zubů, ale i
na
celkovou kondici, toho či onoho živočišného druhu. Z toho lze
logicky usoudit; čím méně chemie vložíme do úst, tím lépe pro
chrup a ústní dutinu!

Chrání nás zubní pasty před kazivostí zubů?

Do jisté míry ano, poněvadž všechna chemická čistidla jsou
agresivní povahy a spolehlivě odstraňují veškeré nečistoty,
tudíž i ústní bakterie způsobující zubní kaz, včetně
žlutých
zubů, které po vyčištění pastou nebo ústní vodou, mohou
vypadat
o poznání lépe, než nečištěné zuby. Nicméně, tahle
pravidelná
ústní hygiena, jde na úkor vlastního zdraví, protože postupem
času oslabuje či jinak poškozuje vnitřní orgány těla. To v
samotném důsledku snižuje kvalitu i délku lidského života,
který
je skrze svou imunitu trvale oslaben. Čím je dnes nárůst
chronických nemocí zapříčiněn?
Abych vám tuto problematiku přiblížil a zároveň vysvětlil;
proč
považuji zubní pasty za chemická čistidla, která nepatří vůbec
do úst (Savo také perfektně čistí, přesto si ho nedáváme na
zubní kartáček či do úst!) je dobré vědět, co vlastně
běžně
prodávané ústní vody, nebo zubní pasty či gely obsahují?
Součástí většiny zubních past je totiž „Fluorid sodný“,
ten je považován za toxickou látku, která může při velkých
dávkách
postihnout srdce, ba i celý oběhový systém, udržující člověka
při životě. Tato látka vyvolává závažné nemoci, třeba tzv.
kostní fluorózu, která deformuje tvar kostí. V odborné
literatuře
se dočteme, že fluorid sodný je anorganická sloučenina,
nebezpečný karcinogen, jež aktivuje rakovinové bujení.
Asi každého napadne stejná otázka; jestliže jsou zubní pasty s
fluoridy zdravotně závadné, proč jsou stále v prodeji? Naprosto
obdobný dotaz se týká i cigaret, ještě když jsou známé jejich
negativní (nebezpečné) účinky! Přesto jsou po celém světě s
nepředstavitelným ziskem dodnes prodávané. Proč asi?
Pochopitelně,
kdyby po jedné cigaretě kuřák upadl do bezvědomí či okamžitě
zemřel, jak se bohužel přihodilo v ČR některým obětem
metanolové
aféry po vypití jednoho panáku alkoholu, státní orgány by
neprodleně zasáhly. Cigarety by se potom rázem staly zakázaným
zbožím ohrožující lidský život! Jenomže fluoridy v zubních
pastách na rozdíl od metanolu, nezabíjí člověka okamžitě, jde
o vleklý proces, a to je kamenem úrazu! Z tohoto jediného důvodu
není
pozastaven prodej a výroba škodlivých zubních past,
rakovinotvorných cigaret, alergenních éček, přeslazovaných
potravin, a mnoho jiných chemických přísad zatěžující lidský
organismus. Takže jak vidno, výrobní praktiky jsou stále stejné,
chemické sloučeniny jsou v homeopatických dávkách přidávány do
zubních past, a to tak, že se jejich škodlivý účinek projeví
cca za 30 až 40 let.
Každodenní čištění zubů pastou s fluoridem není v horizontu
třiceti let, nikterak závažné, ale po této době se již mohou
vyskytnout první zdravotní potíže, které lze přičíst na vrub
těmto jedům, jenž mají zkrášlit chrup či ochránit nás před
zubním kazem (pozn. autora: tohle je spekulativní úvaha, vědou
nebyla tato informace doposud potvrzena.) Bohužel jsou fluoridy
přidávány také do dětských zubních past, svět se potom diví,
proč je současná mládež churavá v takových nemocech, které
dříve postihovaly jen dospělou populaci! Vzniká zásadní otázka;
čím si máme vyčistit zuby, pakliže nechceme k tomuto účelu
používat fluoridové substance, které mohou poškodit lidské
zdraví...?

Nejbezpečnější produkt je příroda!

Ať už tomu budete věřit, nebo ne, látky čistě přírodního
charakteru, pokud se užívají s rozumem, jsou garantem zdravého
života a životního stylu. Jestliže chcete nahradit fluoridové
pasty
něčím kvalitnějším, co spolehlivě vyčistí zuby a zároveň
vás
neoslabí o životní sílu, budete se muset poohlédnout po
přírodních produktech. V prodeji jsou již k dostání
stoprocentně
přírodní zubní pasty, tj. výrobky bez přidaného fluoru a
jiných
chemických příměsí, které jsou kupodivu v čištění chrupu
účinnější, než běžně prodávané produkty ústní hygieny.
Vysoká cena však brání jejich masovému použití, to je hlavní
argument, proč jsou nepřírodní (syntetické) zubní pasty stále v
oblibě, bez ohledu na to, zdali jsou tyto dentální produkty z
hlediska bezpečného užívání, prospěšné či neprospěšné.
Cena
je v dnešní době vskutku rozhodujícím kritériem, ovlivňující
téměř vše, bohužel má vliv i na návyky, které mohou lidskou
bytost ochránit před nemocemi! Podléháme cílům reklamy, slevám
a
podobným komerčním výmyslům, což se projevuje absolutním
nezájmem o veškeré dění, které třeba souvisí s tím, co
právě
jíme a pijeme, nebo čím si ošetříme nejšetrněji svůj chrup.
Metody dravého marketingu jsou dnes tak propracované, že jen
málokdo
si uvědomuje, o jak velkou manipulaci s naším (ne) vědomím se
vlastně jedná!
Zaznamenal jsem fascinující experiment, jenž se týkal moderní
cílené reklamy. V tomto pokusu šlo o nový výrobek (ovocný
nápoj),
který obsahoval: umělé sladidlo aspartam, kyselinu citronovou a
nepatrné množství šťávy z koncentrátu ananasu a jablka. Pak už
stačilo jen vytvořit nádhernou (působivou) etiketu, kde bylo
napsáno: „Přírodní ovocný nápoj s vitamíny A, C, E, bez
konzervantů a umělých barviv, bez cukru a chemie.“
Cena takové obarvené vody stála v přepočtu na koruny, cca 15 Kč
za dva litry. Výrobní náklady představovaly v tomto případě
pouhých 5 Kč. A co se nestalo? Zájem o tento produkt byl
nevídaný,
zákazníci se mohli o tento nápoj doslova přetrhnout, především
kvůli jeho nízké akční ceně, ale i zavádějícímu sdělení o
přírodním složení tohoto produktu. To jsem zde uvedl jenom kvůli
tomu, aby jste měli představu, co všechno jsou lidé pod vlivem
reklamy, ochotni nakoupit!
Bláhový důvěřivci, kteří si myslí, že by stát nikdy
nepřipustil, aby docházelo k takovému klamání spotřebitelů,
jsou
dětinsky naivní, neboť se již mnohokráte ukázalo, nejen u nás v
ČR, jak státní zdravotní orgány dohlížející na kontrolu a
bezpečnost potravin, trestuhodně selhávají. Vzpomeňme třeba na
skandál s koňským masem, nebo na tzv. „Šmejdy“.
Jenomže, věřte tomu, že v klasické obchodní síti, to není o
dost lepší! Abych vám zlepšil náladu, není-li vám zdraví
úplně
lhostejné, seznámím vás s přírodním kartáčkem, taktéž
vynikající náhradou za dnešní fluoridované zubní pasty a
plastové kartáčky. Tenhle naturální produkt (výtvor přírody)
nenadchne pouze příznivou cenou, ale hlavně svými léčivými
účinky a bělícím efektem. Afričané mají díky tomuto zubnímu
kartáčku zářivě bílý chrup, toho si nelze nevšimnout,
zvlášť
pokud jde o hygienické poměry panující na černém kontinentě.
Zastávám totiž názor, že nejspolehlivějším výrobcem
nejkvalitnějších produktů je příroda. Co mne přivedlo k tomuto
úsudku, to jistě pochopíte v následujících řádcích...

Když jsem psal o přírodních zubních pastách, které neobsahují
syntetické fluoridy ani žádné jiné chemikálie (tj. barviva,
konzervanty, stabilizátory), co udržují zubní bakterie pod trvalou
kontrolou, že vůbec nedochází k vzniku zubního kazu, pak je
zapotřebí, abych se také zmínil o důvodech, proč jsou tyto
přírodní ústní produkty stále opomíjeny. Pravda je taková, že
si každý nemůže dovolit dražší, leč zdravé zubní pasty v
rozmezí 250 až 500 korun! V tomto případě je cena silným
hlediskem
toho, proč se přehlíží kvalita i složení jednotlivých
výrobků,
zvlášť pak u zubních past.
Nicméně příroda na lidi nezapomněla, protože nabízí cenově
dostupné a hlavně účinné prostředky k čištění ústní
dutiny,
v tomto případě mám na mysli skvost zvaný >>Miswák
Miswák obsahuje celou řadu blahodárných látek, důležitých pro
zdravý chrup (tj. kyselina tříselná, síra, vitamín C, saponiny,
flavonoidy, sloučeniny křemíku, pryskyřice, alkaloidy, těkavé
oleje, uhličitan sodný, vápník, organický fluorid, steroly,
kyselina salicylová). Tato větvička, pokud nevíte, odstraňuje
skvrny na zubech po kávě či cigaretách, vyběluje zuby, potlačuje
růst bakterií a tvorbu zubního kazu, ve výjimečných případech
pomáhá hojit poškozenou zubní tkáň. Možné vedlejší účinky
nebyly u miswáku zaznamenány, nicméně je žádoucí kvůli ústní
hygieně, odříznout vždy použitou část klacíku před
opětovným
použitím. Ústní bakterie mohou tento zubní kartáček
kontaminovat,
proto je zapotřebí Miswák pravidelně odřezávat, anebo, když ne
jinak ho vydesinfikovat v čistém alkoholu, pokud chceme, aby nám k
čištění zubů déle posloužil. Miswák se musí před použitím
(kůra) ořezat, aby se z něj mohli vytvořit štětinky podobné
zubnímu kartáčku. Tyto štětinky ještě doporučuji požvýkat,
nebo krátce namočit do vody, čímž se docílí změknutí jeho
vláken. Jemnější kartáček je na rozdíl od tvrdých vláken
vhodnější pro dásně, to alespoň potvrzují nejnovější
vědecké
studie. Takto je Miswák připraven k ideálnímu použití! Je
pravdou,
že tento přírodní produkt v obchodních sítích není (kamenných
obchodech) k dostání, lze jej však koupit přes internet. Miswák
si
můžete objednat také v tomto obchodě: www.orient-nature-shop.cz
Závěrem bych rád připomněl: příroda je výrobcem
nejkvalitnějšího zboží, jež poskytuje všem lidem bez rozdílu,
radost ze života, čistotu duše i dlouhověkost, a to pomáhá
celému
světu, zejména této domovině – planetě Zemi!
Josef Čáp
Zdroj: odrazy-tajemna.wz.cz